Akce – 3. stránka – KIT KLUB Chodov, modelářský klub p.s.

Letošní, třetí ročník pohodového závodu v eXtrémním modelaření inspirovaný legendárním automobilovým závodem 24 Heures du Mans, probíhající pod záštitou Bunny Fighter Clubu sliboval již od okamžiku vybrání závodního stroje náročný a zajímavý průběh. Navíc se nám s Vláďou Šulcem podařilo stroj velmi dobře utajit a provést i několik zdařilých klamných akcí sloužících ke zmatení všech.

Přihlašování bylo již tradičně spuštěno přesně v okamžik podzimní rovnodennosti na elektronické adrese ironbunny.ipmscz.eu. Přes prvotní nával, kdy během dvou minut bylo obsazeno sedm startovních postů, zůstaly dlouho dva boxy volné. Nakonec byly po masivní agitaci obsazeny i ty. Těsně před zahájením se bohužel odhlásil ze zdravotních důvodů tým TNV, takže do vlastního závodu nastoupilo 8 závodních stájí.

Modeláři z Polabí (Jan Novotný, Jakub Nademlejnský, Martin Nademlejnský, Petr Březina) – obhájce titulu
Banda Veselých Patlalů (Petr Němec, Martin Němec, Václav Sluníčko, Jakub Kaplan)
Moravská Modelářská Squadra (Oldřich Homola, Jaroslav Staněk, Jiří Klimek, David Čech)
Nothing Box (Jan Hanzlíček, Martin Vochoc, Vladimír Šuma, Bohumír Bílek)
TNV (Zdeněk Bříza, Michal Bříza, Jiří Souček, Jan Knetl) – tým odstoupil těsně před zahájením
Hell’s Snails (Petr Pastera, Michal Sudek, Petr Vacek, Filip Tomči)
Carrot Eaters (Martin Sýkora, Martin Černý, Daniel Marek, Tomáš Venkrbec)
Last Minute – Weekend Edition (Tomáš Matyska, Ján Hitka, Jakub Sudek, Josef Jetmar)
Sweetest (Patrik Pěcha, Ondřej Hadač, Vladimír Kraus)

První nadšenci se na Bublavské závodiště začali sjíždět už ve čtvrtek krátce po polední. Nabídl jsem totiž všem zúčastněným prodloužit si víkend od čtvrtka do pondělí. Jako první přijela parta ULTRAS z Kaznějova, která mi již tradičně pomáhá stavět závodiště. Díky nim proběhly poslední přípravy v naprostém klidu a já se mohl věnovat rozchození informačního systému a letošní novinky – veřejného živého internetového vysílání ze závodiště, takže bylo vše včas hotovo.

Páteční podvečer pak byl ve znamení příjezdu závodníků, obsazování Závodních boxů a Paddocku a hlavně plnění břichů dobrotami z grilu a od pípy Permon. V mezičase pak nedočkavci zkoušeli mou obezřetnost a snažili se odhalit identitu závodního stroje. Ty ale byly bezpečně uloženy v neoznačených krabicích v uzamčené místnosti mimo jejich dosah (stejně jako veškeré informace). Přesně ve 22:00 začal poslední předstartovní briefing, na kterém byl kromě informací k průběhu závodu odtajněn pomocí televizní hry závodní stroj a následně vyhlášen vítěz Bublavské tipovačky „O štangli uheráku“, kterým se stal se dvěma správnými hlasy tým Modeláři z Polabí. Tou dobou už s námi na místě byl i promo-tým firmy Eduard, který pilně pořizoval foto a video-dokumentaci a přenášel aktuality z průběhu závodu na facebook. Po odtajnění stroje, kterým byl F-4J Phantom II, a vstřebání překvapení se závodníci přesunuli do prostor Paddocku, kde do pozdních hodin ladili detaily týmové strategie pro boj s kovadlinou. Závodiště bylo uzavřeno ve 23:15.

Sobotní ráno nás přivítalo několika slunečními paprsky nesměle vykukujícími přes mraky. To rozhodlo o trati pro fyzickou část závodu „Bublavského Bahňáka“. Nic se nebude zkracovat, pojede nebo půjde se celá trasa bezmála 10km dlouhá. Ředitel fyzické etapy Honza Smaržík sednul kolem sedmé hodiny ranní na kolo a již podruhé vyrazil na trať (poprvé ji jel v pátek při rekognoskaci), tentokrát aby osadil kontrolní body a umístil skryté fotopasti, které měly sledovat výkony závodníků. Ostatní se ve spěchu nasnídali a v půl osmé již prováděli poslední přípravy boxu před startem. Hlavní inženýr obhajujícího týmu vylosoval kamufláže pro jednotlivé týmy a po kontrole boxů již nic nebránilo startu závodu přesně v 8:00 hod. Zatím, co se první nasazené dvojice probíraly obsahem přiděleného závodního stroje (stavebnice), zbytek týmu se většinou připravoval na splnění fyzické etapy. První jedinci na trať vyrazili kolem deváté. Počasí závodníkům celkem přálo, technika fungovala spolehlivě, na trati nikdo nezůstal a pouze tým Modelářů z Polabí měl problém s nalezením Kontroly č.3. Protože jsme měli obavy, zda nebyla zcizena, sedl Smarža na kolo a úspěšně si dal trať potřetí. Bahňáka týmy splnily s jedinou opravou již brzy odpoledne, takže Smarža mohl vyrazit na trať počtvrté a stáhnout fotopasti a kontrolní body.

Na závodišti mezitím probíhal lítý boj s plastem. Kompresory vrněly, frézky svištěly, kleště štípaly, šmirgly a papíry brousily, ale jinak bylo pracovité ticho přerušované občasným zaklením, když se něco nepovedlo. Oproti předchozím ročníkům přibylo i jakési soutěživé napětí, protože přes prohlášení jednotlivců, že si jedou akci hlavně užít, měli téměř všichni v hlavách ambici vyhrát. Kolem jedenácté hodiny dopolední došlo na závodišti k neplánovanému výpadku elektřiny. Asi po půl hodině se podařilo odhalit viníka – rychlovarnou konvici. Závod tak mohl bez přerušení pokračovat dál. A aby toho nebylo dost, zopakovali si ve 21:45 práci bez elektřiny ještě jednou, tentokrát zcela úmyslně. Museli absolvovat deset minut modelaření pouze s čelovkou. S přibývajícím časem a narůstajícím stresem se tempo závodníků prudce zvyšovalo. Na konci závodu už přes všeobecnou únavu připomínalo sprint. Není proto divu, že se občas závodníci nevyhnuli drobným chybám – tu obráceně nalepený nebo chybějící obtisk, tam chybějící táhlo nebo jiná součást. Přes tyto drobné nedostatky stálo v Parc-Fermé po skončení závodu 7 nádherných úplně dokončených strojů. Pouze tým Sweetest, bojující od začátku pouze ve třech, nedokázal přes enormní snahu stroj dokončit a odevzdal jej pouze v surfu.

Zatímco na závodišti probíhalo balení vybavení, úklid závodních boxů a následně příprava na vyhlášení výsledků, v prostoru rozhodčích se pilně hodnotilo. Trojice rozhodčích Radek Šíp, Ing. Jiří Brož a JUDr. Jan Mikač se poctivě snažila ocenit práci závodníků a odhalit chyby na závodních strojích. Výsledky nakonec byly velmi těsné, mezi 3. a 6. místem byl rozdíl pouze 4 body. Po vypršení času na protesty se rychle a nevyhnutelně blížil závěr celé akce – vyhlášení výsledků a předání cen. Jako první bod vyhlašování výsledků byla našimi děvčaty předána zvláštní cena „Bublavský švihák“ za nejhezčí závodní dres. Vítězem se stal tým Carrot Eaters. Vlastního vyhlášení výsledků a předání hodnotných cen se pak spolu se mnou ujal ředitel firmy Eduard pan Vladimír Šulc, který s námi spolu se svým promo-týmem strávil celý víkend. Tři vítězné týmy obdržely jako ceny exkluzivní elektrody používané pro tvorbu forem na modely a pamětní baseballky s logem IB, a všichni účastníci byli za předvedený výkon odměněni hodnotnými stavebnicemi z produkce firmy Eduard. Pak už zbýval jen tradiční slavnostní oběd, loučení a odjezd spokojených závodníků (doufám). Na místě zůstala pouze obětavá parta ULTRAS, která provedla finální úklid areálu a jeho uvedení do původního stavu.

V průběhu celého závodu se o závodníky staral nepočetný tým pořadatelů:

Úžasné trio z kuchyně Lenka, Denča a Verča, které se staralo o dobrou náladu a hlavně o pitný a energetický režim, takže holky nevyndaly celý víkend ruce ze dřezu (uhlí naštěstí nepřivezli),
Smarža, který propotil několik cyklistických dresů při přípravě, kontrole a likvidaci fyzické etapy pro závodníky a poté pomáhal, kde mohl,
Ráďa, Johny, Žatky a Venca, kteří fungovali jako maršálové, fotografové, rychlé spojky, číšníci, pomocní kuchaři, myči nádobí … prostě byli naprosto nepostradatelní a vždy tam, kde jich bylo nejvíce potřeba.

Co dodat závěrem – asi jediné:

IRON BUNNY 2016 je mrtev
Ať žije IRON BUNNY 2017
(už makám na jeho přípravě)

Luboš Kuna

Výsledková listina závodu
		MDD F-4J Phantom II	Body
		Serial No. (VF)	Body
1.	*Nothing Box*	153882 (Silver Kings)	77,5
2.	*Modeláři z Polabí*	155861 (Jolly Rogers)	72
3.	*Carrot Eaters*	155510 (Diamondbacks)	69
4.	*Hell’s Snails*	157270 (Aardvarks)	68
5.	*Banda Veselých Patlalů*	153775 (Warlords)	66
6.	*Last Minute – Weekend Edition*	155885 (Pukin Dogs)	65
7.	*Moravská Modelářská Squadra*	153887 (Death Angels)	60
8.	*Sweetest*	155799 (Silver Kings)	DNF
9.	*TNV*	155544 (Tarsiers)	DNS